Chtěli jsme rychle palivové dřevo, tak jsme se do toho pustili, do pěstování rychlerostoucího japonského topolu.
Všichni na internetu psali, jak je to pěstování RRD jednoduché, jak si každý může rychle a bezstarostně na kousku zahrady vypěstovat dřevo na topení na celý rok, to nás samozřejmě zaujalo.
Tak hurá do toho, řekli jsme si s kolegou Pavlem a jelikož nejsme žádní troškaři, rozhodli jsme se osázet rovnou více než 4 ha bývalé pastviny na úpatí Šumavy. Jak jsme se dočetli na internetu, "pastvinu musíte zorat, 
diskovými bránami rozbít drny, na jaře pole převláčet, to je nejlepší a také jediné řešení."Dobrá, tak jsme to tak udělali.Ale ouha-nedopasky vysemenili pod povrchem a na jaře se nám, i přes aplikaci STOMPU na povrch půdy, začala klubat všelijaká "pleveloverbež", která konkurovala našim topolům.Toho se přece nezaleknem, řekli jsme si s kolegou a i když se všemocný internet již jednou zmýlil, vzhůru pro informace.Dočetli jsme se, že "aplikace herbicidu na list jednoděložných je jistotou, že vaše plantáž bude opět topolová."Ale opět chyba lávky.Nejen, že aplikace je problematická, neboť z traktoru nevidíte v plevelech dobře řádky, ale účinek nebyl vůbec úměrný ceně herbicidu.V té době totiž jednoděložní již byli v silném útlumu a na plantáži vedla na celé čáře lebeda a jí podobní.Tak jsme boj vzdali.Rozhodli jsme se, že náš "Šumavský topol" si své místo na slunci musí mezi plevelem tvrdě vybojovat.Tímto bojem jeho fundament posílí, bude odolnější a více progresivnější, rozhodně nebude zchoulostivělý, jako většina těch osekávaných, omulčovávaných a opečovávaných, rozmazlených jé stočtyřek a jé stopětek.
Bude to náš drsňák za Šumavy(Dr.J105
).