Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chtěli jsme rychle palivové dřevo, tak jsme se do toho pustili, do pěstování rychlerostoucího japonského topolu.

Na internetu psali, že je to poměrně jednoduché, každý si může rychle, za málo peněz a práce, na kousku pozemku, vypěstovat dřevo na topení po celý rok. To nás samozřejmě zaujalo, v dnešní době neustálého zdražování plynu a elektřiny obzvláště, ale je to opravdu tak?

Tak to vyzkoušíme, řekli jsme si v r.2010 s kolegou Pavlem a jelikož nejsme žádní troškaři, rozhodli jsme se osázet rovnou více než 4 ha bývalé pastviny na úpatí Šumavy.

Jak jsme se dočetli na internetu, "pastvinu musíte zorat, dscf8624.jpgdiskovými bránami rozbít drny, na jaře pole převláčet, to je nejlepší a také jediné řešení."Dobrá, tak jsme se do toho dali a přesně tak to udělali.

Ale chybu jsme udělali hned na začátku- neošetřili jsme půdu herbicidem, obrácené nedopasky vysemenili pod povrchem a na jaře nám už nepomohla ani aplikace STOMPU na povrch půdy.

Začala se klubat všelijaká "pleveloverbež", která konkurovala našim topolům.Toho se přece nezaleknem, řekli jsme si s kolegou, je zde internet, tak vzhůru pro informace.

Dočetli jsme se, že "aplikace herbicidu na list jednoděložných je jistotou, že vaše plantáž bude opět topolová."-Hm, nebyla.

Nejen, že aplikace je problematická, neboť z traktoru nevidíte v plevelech dobře řádky, ale účinek nebyl vůbec úměrný ceně herbicidu.V té době totiž jednoděložní již byli v silném útlumu a na plantáži vedla na celé čáře lebeda, bodlák a jim podobní.

Tak jsme chemický boj vzdali.Náš "Šumavský topol" si své místo na slunci musí mezi plevelem tvrdě vybojovat, pomáháme mu dodnes pouze mulčováním.

Jisté je, že bojem  jeho fundament posílí, bude odolnější a více progresivnější, rozhodně nebude zchoulostivělý, jako většina těch opečovávaných, rozmazlených jé stočtyřek a jé stopětek.

Bude to náš drsňák za Šumavy.