Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ochrana a ošetřování porostu

6. 11. 2011

Ochrana rostlin

Plevel je potřeba omezovat co nejdříve po výsadbě. V řadě je nutné zásahy provádět ručně bez poškozování rašících výhonů. V meziřadí je vhodné využít kultivátoru, resp. mulčovače s mulčováním rostlinnou hmotou v meziřadí. Předpokládaná četnost ošetřovacích zásahů je 4 – 6x v prvním roce, 3 - 5x ve druhém a 2x ve třetím roce. V dalších letech se ošetřování v meziřadí nemusí zpravidla již provádět. Herbicidní úprava totálním herbicidem při likvidaci plevelů po výsadbě (např. Roundupem) se nedoporučuje vzhledem k obtížnosti zamezení přenosu účinku na porost rychle rostoucích topolů. Omezování růstu plevelů je velmi důležité pro dosažení optimálního výnosu. Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, takže první výrazný výškový přírůst se objeví přibližně ve třetím. roce a první předpokládaná sklizeň dřevní hmoty může být posunuta na 6. až 8. rok.Nadzemní konkurence plevelů může v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy (sucho, nedostatečné odplevelování) dokonce způsobit zvýšení ztrát v mladých výsadbách již v prvním roce do takové míry, že je lepší výsadbu zrušit. Je to způsobeno skutečností, že se už tři týdny po výsadbě vitální porostplevelů uzavře nad rašícími výhony (10 - 15 cm vysokými) a ty postupně zahnijí. V této době je již velmi obtížné řádky odplevelit i ručně protože výhony jsou špatně rozeznatelné od plevelů. Na nesprávně udržovaných plochách, kde rostou řízky v hustém nárostu plevelů, je jejich růst a tím i produkce dřevní hmoty neekonomická. Po dosažení výšky stromů nad 2,5 metrů dochází vlivem listí k uzavření prostoru v meziřadí a výskyt plevelů se rapidně sníží. V této době nelze již také dosazovat nové řízky, protože se spolehlivě nezapojí vlivem omezeného slunečního svitu. Zkušenosti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrzují, že vzrostlé výhony na pařezech po provedené selektivní těžbě postupně odumřou.Z hlediska škůdců se negativní ovlivnění růstu stromů předpokládá. Z výzkumů v obdobných lokalitách je známý výskyt mandelinky topolové a mšice. Tito škůdci však podstatně, resp. vůbec neovlivní výnos dřevní hmoty. Některé stromky mohou být poškozeny srnčí zvěří, zejména v prvních dvou až třech letech. To záleží na průměru stromků, které srnčí využívá k tzv. vytloukání. Větší průměry stromků se již srnčí zvěři mezi parůžky nevejdou, takže k jejich poškozování již nedochází. Stromky, jejichž kůra je po celém obvodu poškozena, zasychají. V příznivých podmínkách dochází k aktivaci pupenů pod poškozenou částí kmínků. Některé kmínky se deformují a pokračují opožděným růstem.

Další opatření

Izolační pásy: jednou z podmínek zakládání výmladkových plantáží u nás je respektování Nařízení vlády 505/2000, § 12, odst. c), bod 2, což předpokládá vysazení izolačních pásů okolo vysazovaného porostu a v případě rozlehlých plantáží rozčleňovacích pásů uvnitř zakládaného porostu RRD. Jejich posláním je jednak přirozeným způsobem začlenit porosty do okolní krajiny a současně působit jako retardační bariéra proti případnému šíření reprodukčních orgánů nepůvodních druhů nebo jiných nevhodných prvků do okolí. Lze využít tyto druhy dřevin: olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bradavičnatá (Betula veroccosa), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus syvatica), dub letní (Qercus), jilm horský (Ulmus).

Problémy s kořeny: na některých plantážích mohou vyvolat problémy kořeny krajních stromů, které sahají mimo porost plantáže, například do cesty nebo pod ohradníky. Zejména pokud sousedí s místy, kde je jejich výskyt nežádoucí. Také lze pozorovat obrůstání těchto kořenů. Výrazně se obrůstání projevuje v následujícím roce po provedené těžbě.

Dosadba řízků: dosadbu řízků je potřebné provést ještě tentýž rok, pokud jsou k dispozici řízky a počasí a vlhkost půdy vyhovují podmínkám sadby. Nejpozději lze dosadbu realizovat v jarních měsících v následujícím roce. Nelze provádět dosadbu do vzrostlé plantáže mezi stromy, protože nově vysázené řízky nemají dostatek slunce pro svůj růst. Tím je také vyloučena selektivní těžba stromů v řadách uvnitř plantáží, protože zkušenosti ukazují, že po počátečním růstu výhonů, dochází postupně k jejich odumření. Těžba v řadách může být provedena v případě pásových (pruhových) výsadeb, kde slunce pronikne deseti řadami stromů nebo v případě, že jsou řady od sebe vzdáleny 8 až 12 metrů. Těží se v širokých pruzích v několika sousedících řadách.

Likvidace náletu: pokud sousedí plantáže s porosty jiných dřevin, je možné očekávat výskyt náletových dřevin ze sousedících pozemků. Je tedy potřeba provádět likvidaci (výsek) náletových dřevin v prvních dvou letech od založení porostu. Nálety dřevin (ze všech okolních porostů) se vyskytují v řadách i meziřadí a mohou později bránit mechanizované sklizni. K náletu dochází v prvních letech po provedené těžbě, kdy se meziřadí otevře a nastanou vhodné podmínky pro uchycení semen.

Autor:Ivo Celjak(redakčně kráceno).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář